Kniha návštěv

Přejeme hezký den po probdělé noci.
Dastík je pes, který nemá s ničím problém, jedinné byla snad cesta, tam si trochu ublinknul ale pani to předpovídala, když se před cestou najedl. Pak začalo být špatně i manželce, protože není zvyklá sedět vzadu ale přestáli jsme to ve zdraví.
Od prvního okamžiku, kdy Dasťa vystoupil z auta se u nás choval jako doma, nějak to vytušil, že jsme dorazili do cíle. Prolítl dvůr i zahradu a skamarádil se se sousedovic bíglem Adámkem. V bytě to nebylo jiné i když náš kocour Kubíček nebyl tak nadšený jako Adámek. Syčí, seká drápem ale Dasťa si snad myslí, že je to nová hra. Pokaždé donutí kocoura zdrhnout do půdní vestavby a chodí po bytě jako vítěz. Kocourovi se to po chvilce rozleží v hlavě, kdo ho to vlastně vyhnal z domácí půdy a vrací se vykonat další zápas o práva pana domácího. V noci to Dasťa zkoušel, chodil za námi do ložnice a kňučel ale dělali jsme, že spíme a on za chvilku usnul na kožešině před postelemi. Celkem dobře se nám daří podchytit vyprazdňování. Doma se počůral jenom jednou, je pravda, že jsme byli v noci čtyřikrát venku a skutečně se za hroznýho chválení a pamlskování vyčůral i vykakal. Teď už asi hodinu s manželkou čekáme, kdy usne, vždyť od šesti ráno lítá po dvoře i po bytě, už dvakrát zahnal kocoura, prolezl kde co, kde co zkouší rozkousat a momentálně se snaží zalézt manželce pod tričko ale to se nedaří ani mě. Je to zkrátka neposeda. Těšíme se až si půjde odpočinout.
Až budeme mít chvilku volnou, tak pošleme i pár obrázků.
Mějte se hezky a Dasťík pozdravuje všechny svoje brášky a sestřičky. Chvilkama je vidět jak moc mu chybí.